Z ankety na LinkedIn nedávno vyplynulo, že si koordinátoři od ASKAS nejvíc slibují zlepšení svého postavení a posílení role koordinátorů. Jakými kroky toho chce ASKAS dosáhnout?

Především systematickou podporou profesních standardů, vzdělávání a zapojením do tvorby národní strategie pro klinická hodnocení. Spolek má již nyní zástupce v pracovní skupině Ministerstva zdravotnictví pro klinická hodnocení, a tak může přinášet podněty přímo z praxe a podílet se na přípravě metodických materiálů, které budou mít dopad na organizaci a kvalitu klinických studií u poskytovatelů zdravotních služeb.

Důležitým krokem je také sjednocování postupů mezi centry, sdílení dobré praxe a podpora zavádění pozic studijních koordinátorů v nemocnicích, kde zatím nejsou systémově ukotvené. ASKAS chce dlouhodobě přispívat k tomu, aby byla tato profese lépe viditelná, odborně etablovaná a aby měly koordinátorky a koordinátoři přístup k moderním vzdělávacím nástrojům i komunitní podpoře.

Zmínila jsi pracovní skupinu Ministerstva zdravotnictví pro klinická hodnocení, které jsi za ASKAS členkou. Jaká témata směrem ke studijním koordinátorům pracovní skupina řeší?

Pracovní skupina Ministerstva zdravotnictví pro klinická hodnocení se v souvislosti s profesí studijních koordinátorů věnuje především tématům, která mají systémový dopad na organizaci klinických studií v nemocnicích. Patří mezi ně podpora vzniku a rozvoje oddělení klinických studií, definování standardů práce studijních koordinátorů, sjednocení postupů v jednotlivých fázích klinických studií nebo otázky týkající se personálního zajištění.

Významná část diskuse se týká také vzdělávání – od potřeb nastavení jednotného vzdělávacího zázemí až po podporu certifikovaných kurzů a praktických školení. Agenda pracovní skupiny se navíc postupně propojuje s přípravou Národní strategie pro KHLP, kde jsou studijní koordinátoři jedním z pilířů rozvoje.

Co tato národní strategie konkrétně studijním koordinátorům přinese?

Měla by přinést především jasné systémové ukotvení jejich role poskytovatelů zdravotních služeb. Strategie popisuje potřebu rozšiřování pozic koordinátorů napříč nemocnicemi, význam role oddělení klinických studií i standardizaci činností, které koordinátor v jednotlivých fázích studie zajišťuje. Velký důraz je kladen na vzdělávání – strategie počítá s vytvořením jednotného vzdělávacího rámce, rozvojem certifikovaných kurzů, mentoringu a specializovaných školení včetně přípravy na audit či správu dokumentace.

Koordinátoři by díky tomu měli mít lepší přístup k podpoře, odbornému rozvoji i jasně definovaným kompetencím, což může pozitivně ovlivnit jejich pracovní podmínky i celkové uznání profese.

Národní strategie zároveň otevírá prostor pro sjednocování postupů mezi centry a podporu při digitalizaci zdravotnictví a s tím souvisejících výzev moderních nástrojů, jako je plně elektronická dokumentace nebo vzdálený monitoring.

Významnou součástí strategie je i zviditelnění České republiky jako kvalitního a spolehlivého partnera pro klinická hodnocení. Připravuje se centralizovaný národní web o klinických studiích, rozšíření komunikace na sociálních sítích, prezentace na mezinárodních odborných fórech a vznik komunikačních materiálů, které mají zvýšit viditelnost českých center a přiblížit klinická hodnocení odborné i laické veřejnosti. To vše může v budoucnu přinést větší dostupnost studií pro pacienty a nové příležitosti pro studijní koordinátory.

O studijních koordinátorech se poslední dobou mluví hodně. Co je ale vlastně nejvíc trápí?

Studijní koordinátoři se napříč Českou republikou potýkají zejména s nejasným pracovním zařazením, které vyplývá z velké různorodosti náplně práce a kompetencí mezi jednotlivými centry. Tato nejednotnost komplikuje nejen nábor nových pracovníků, ale i jejich profesní rozvoj a stabilitu.

Častým tématem je také nedostatek vzdělávacích příležitostí. V ČR neexistuje pregraduální příprava zaměřená na klinické studie, která je v mnoha zemích běžnou součástí univerzitních programů. Koordinátoři proto často vstupují do praxe bez systematického základu a potřebné dovednosti získávají složitě a zdlouhavě od kolegů v průběhu adaptace na pracovišti.

Třetí významnou oblastí je nízká informovanost vedení některých nemocnic o přínosech klinických hodnocení a o klíčové roli studijních koordinátorů při jejich realizaci, což negativně ovlivňuje fungování center i jejich personální kapacity.

Z dlouhodobého hlediska je cílem ASKAS přispět k tomu, aby byla profese studijních koordinátorů lépe viditelná, respektovaná a pevně zakotvená v systému poskytovatelů zdravotních služeb. Spolek chce podporovat také posilování spolupráce mezi centry a rozvoj vzdělávání.

V horizontu několika let bychom rádi viděli prostředí, ve kterém mají koordinátoři jasně definované kompetence, dostupné vzdělávání a zázemí, které jim umožní plně využít svůj potenciál při realizaci klinických studií.

---

Všechny informace, jak se členem ASKAS najdete zde: https://www.askas.cz/clenstvi-ve-spolku.

Registrujte se ještě dnes a získejte přístup k webináři Audit a inspekce v klinickém hodnocení, který proběhne již 9.12.2025.