Neurologie je čtvrtým nejčastějším oborem, ve kterém jsou v České republice realizována klinická hodnocení. V rámci série rozhovorů se zkoušejícími lékaři jsme se tentokrát vypravili na I. neurologickou kliniku Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.
Další články z rubriky
V dalším díle série rozhovorů se zkoušejícími lékaři jsme vypravili do Fakultní nemocnice Brno a na roli studijních koordinátorů se zeptali doc. MUDr. Radka Kroupy, Ph.D., primáře Interní gastroenterologické kliniky, který má bohaté zkušenosti s akademickými i komerčními studiemi.
Jak vidí roli svých studijních koordinátorů onkolog MUDr. Jiří Navrátil, Ph.D.? Přečtěte si první díl série rozhovorů se zkoušejícími lékaři.
Na první pohled se ničím neliší od sester, které v nemocnici zajišťují péči o pacienty v ambulancích nebo na lůžkových odděleních. Přesto je jejich pracovní svět o dost jiný. Studijní sestry. Nepostradatelní členové týmů klinických studií, doslova v první linii. Jsou v přímém kontaktu s pacienty, zajišťují studijní vizity, podávají hodnocená léčiva, dohlíží na bezpečnost pacientů i na správný odběr a zpracování studijních vzorků. Seznamte se s Pavlínou a Alicí a vydejme se do jejich praxe.
Role studijního koordinátora v klinickém výzkumu ve zdravotnických zařízeních – popelka mezi experty v klinických studiích?
Výsledky unikátního dotazníkového průzkumu o studijních koordinátorech v ČR publikoval časopis Klinická farmakologie a farmacie.
Článek kolektivu autorů z roku 2024 se zaměřuje na zmapování současného postavení studijního koordinátora ve zdravotnických zařízeních v České republice. Hlavním cílem je zvýšit povědomí o činnostech, které studijní koordinátoři vykonávají, a identifikovat potřeby jejich vzdělávání. Studie rovněž zkoumá poptávku po formálním vzdělávacím programu, který by podpořil profesní rozvoj této klíčové role v klinickém výzkumu. Výsledky dvou dotazníkových průzkumů, kterých se aktivně zúčastnilo 42 zdravotnických zařízení a 120 studijních koordinátorů, ukazují, že pouze 45% zařízení má formalizované oddělení klinických studií. Přibližně 40% studijních koordinátorů je zařazeno do nezdravotnických kategorií, což komplikuje jejich odpovídající pracovní zařazení. Studijním koordinátorům chybí ucelený systém pregraduálního i postgraduálního vzdělávání. Závěry zdůrazňují potřebu formalizace této pracovní pozice včetně vytvoření profesní organizace, která by sjednocovala metodické pokyny a posílila institucionální podporu studijních koordinátorů.